Všichni účastníci se sešli v Žízníkově před restaurací „U Kerama“. Odtud jsme se po červené turistické značce vydali pěšky směr Brennský mlýn. Tam na nás čekalo 13 kánoí, na kterých jsme se hodlali přepravit zpět ke Keramovi.
Po krátké instruktáži od táty Vojty a Kuby se výprava rozdělila do jednotlivých osádek. Nic nepomohlo naléhání na to, aby osádku tvořil kluk na zadáku a dívka na háčku, někteří si prostě nedali poradit a navzdory radám se do některých lodí nalodila osádka ze dvou nezkušených děvčat.

První úskalí cesty, jez Brenského mlýna, zvládly, možná až překvapivě, všechny lodě bez úhony. Je pravdou, že některé lodě se, navzdory snaze osádek, rozhodly frajersky jez projet pozpátku, ale necvakl se nikdo. Následující úsek ukázal, jak chybné bylo podvolení se vůli děvčat, že nechtějí jet s kluky. Osádku „Áďa-Monča“ bylo nutno rozdělit téměř okamžitě a osádku „Bolo-malá Khongi“ jsme rozdělili po pauze na opečení vuřtů. Pokud bychom tyto posádky nerozdělili, patrně bychom ke Keramovi nikdy nedojeli. Po opečení vuřtů jsme již bez dalších zastávek vyrazili směr Žízníkov. Počasí nám poměrně přálo, a přestože nebylo úplné vedro, některé posádky se rozhodly zchladit ve vlnách Ploučnice. Nejprve Vojta s Honzou a posléze je následovaly Anička s velkou Khongi. Těm se koupání v Ploučnici natolik zalíbilo, že si to cestou zopakovaly celkem 3 krát.

Po příjezdu do Žízníkova některé účastníky čekala ještě bahenní lázeň, ale ta již nemohla zkazit dojem ze společně prožitého dne.

Zvláštní poděkování patří Hynkovi za zajištění zápůjčky lodí, za vybrání místa k opečení vuřtů a za instruktáž a rady nezkušeným posádkám.

Fotky najdete na : http://dancap.zyxel.me/