Boj o třetí místo jsme na dálku potvrdili dvěma vítěznými zápasy a to v neúplné sestavě na půdě SK Prosek „B“. Ústí nad Labem též bojovalo a dvakrát vyhrálo nad Odolenou vodou. Skončili jsme tedy třetí v 1.lize juniorů skupina „B“ o jeden bod před Ústím nad Labem.
Prosek B - LOKO 2:3 (-20,10,22,19,-10) a 0:3 (-21.-22,-24)
Všichni hráči, kteří slíbili, že do Prahy pojedou se dostavili včas na stanovená místa. Řidič Jirka Stránský cestu perfektně zvládnul a u sportovní haly na Proseku jsme byli v 08:50 hodin. Byl tedy dostatek času na předzápasovou přípravu v šatně i na rozcvičku v jejich hale. Ještě před zápasem jsem zjistil, že náš soupeř je posílen o dva hráče „A“ týmu juniorů, který hraje extraligu juniorů. Nečekaly nás vůbec lehké zápasy, i když soupeř je v tabulce třetí od konce. Nakonec tomu nasvědčovala naše sestava bez hráčů „A“ týmu a bez dvou blokařů. Dana Húlu na bloku musel doplnit Jan Effler, který více vrhačem koulí, kde mimo jiné dosahuje na úrovni ČR dobrých výsledků. Za jeho pomoc mu moc děkujeme. Do prvního zápasu jsem šli s odhodláním zvítězit minimálně 3:2. Kapitán Vojta Ryšavý mančaft nabudil. Po poradě pustil v šatně muziku se slovy mi tady dvakrát vyhrajeme kluci. Nic jiného nechci slyšet! Příprava v tělocvičně byla vzorná. Nikdo nemluvil, protahoval se a řádně se připravoval. To u tohoto mančaftu nebývá zvykem. Z výsledku vidíte, že se vyhrávalo na jedné straně. Jako kdyby na druhou stranu svítilo slunce do očí a foukal nepříznivý vítr. Byl to boj o všechno a soupeř nepovolil. Ti dva rozdíloví hráči nám dělali potíže. Před losováním posledního setu jsem nestačil poradit Vojtovi, aby vzal prohrávací stranu. Vojta ke mně po losování přišel se slovy : „ Tak hrajeme tady co se prohrává a potom to na druhé straně dotáhneme do vítězného konce. Chtěl jste to tak kouči, že ?“ Prohrávali jsme 5:0. Do obrátky jsme prohrávali již jen 8:7. Zvítězili jsme 15:10. Bylo to fantastické. Kluci skákali, křičeli a objímali se. Všichni hráli velmi dobře. Přesto vyzdvihnu vynikající pojetí hry našeho libera Tadeáše Kyseia. Co on dokázal doběhnout, přihrát a nahrát to jsme u něho v minulém utkání neviděli. Na útoku chci vyzdvihnout Petra Adama. I kluci mu říkali, že ho ještě tak hrát neviděli. Z mého pohledu musí zlepšit výkon v obraně. Dobře přijímal při podání soupeře, ale v mezihře měl v obraně mezery. O padesátiminutové přestávce kluci jedli jen bagety se šunkou a tousty se šunkou z místní kantýny. Zato soupeř se v kantýně nacpal a opozdil se na rozcvičku, Naši kluci brali vše poctivě. Vojta ke klukům promluvil. Bylo vidět, že jsou na vítězné vlně. Mě sdělil, ať nemám obavy, že vyhrajeme s přehledem, protože si všichni věří a jdou do toho. Tento den slavil Jan Brázda 17-té narozeniny a já ho z obavy o výsledek na plac nepustil. Bylo mi ho líto a říkal jsem mu, aby se nezlobil. Řekl mi, že jsme tým a on, že jako dárek k narozeninám má vítezství a bude hrdý, když obhájíme třetí místo. V zápase se za každým úspěšným míčem kluci radovali s pokřikem „rachot“ a nedali soupeři šanci. V průběhu druhého setu mi Honza Effler sdělil, že je fyzicky na dně a hrozně ho bolí celé dva sety nedoléčený zraněný kotník. Napadla mne jediná myšlenka, že by šel na blok náš nejlepší smečař Milan Ponocný. Nejdříve nesouhlasili. Hlásil se Vojta Ryšavý, že to tam odehraje. Nakonec přišel Milan s Vojtou, že to bude po mém. Milan říkal, že na postu blokaře již hrál za Mnichovo hradiště. V posledním setu zápasu si bohužel zaútočil jen dvakrát, ale na obraně byl více jak platným hráčem. Na postu univerzála nastoupil Dominik Matoušek, jelikož Míša Eisenberger se posunul na post smečaře. Dominik hrál velice obětavě v poli. Smečoval jen čtyřikrát, ale velmi chytře a vždy z toho byl bod. V posledním setu jsme vedli již 17:11. Soupeř se chytil a dohnal skóre na pouhých 23:22 pro nás. To jsem si dal již druhý time aut. Nakonec jsme vůlí a bojovností vyhráli 26:24. Cením si toho, že se kluci za stavu 24:24 nepokadili a dvakrát tvrdě zaútočili. To bylo slávy. Moc jsme po třetím místu ve skupině toužili. V šatně hudba a zpěv. Musím vyzdvihnout výkon paní rozhodčí. Pískala bez chyb a hlavně velmi dobře komunikovala s oběma družstvy. Vypjatou zápasovou atmosféru uklidňovala. Cestou domů kluci krásně zpívali, že i řidič Jirka Stránský a jeho paní pěvecký výkon kluků ocenili. Sdělili mi, že vozí mnoho mladých sportovců, ale nejlepší jsou naši kluci. Říkali, že je vidět, že to jsou středoškoláci na úrovni. Tato slova našeho stálého řidiče mne velice potěšila. Nejvíce mne však potěšila slova pana Linharta, který byl v Hradci Králové na závěrečném turnaji českého poháru starších žáků. Řekl mi, že jsem úspěšný trenér. Všech šest zápasů, kdy on nemohl jet jsme vyhráli a totéž platí o posledním turnaji krajského přeboru. Jezdím s tímto vynikajícím trenérem od roku 2010. Něco mne naučil. Velice si ho vážím i jeho pochvaly. A on moc nechválí, to je o něm známo. Přesto jeho slova nepřeceňuji. Samozřejmě to moc potěší. O radost z třetího místa jsme se po telefonu potěšili.
Sestava: Ponocný Milan, Adam Petr, Eisenberger Michal, Kysela Tadeáš, Hůla Daniel, kapitán Vojtěch Ryšavý (m.j. celé utkání nahrával velmi dobře), Effler Jan, Matoušek Dominik, Brázda Jan,