Po vítězné sérii utkání jsme se chtěli rozloučit na domácí půdě s fanoušky a naposledy v této sezóně předvést pěkný volejbal. Do naší pevnosti v severních Čechách dorazilo mužstvo VK Jirkova, které okupovalo beznadějně poslední místo v tabulce. Před utkáním panovala skvělá nálada, protože bylo již jasné, že nás z druhého místa nemůže nikdo sesadit. Naše družstvo bylo oslabeno o pár borců, kteří měli zdravotní problémy nebo jiné důležitější aktivity.
Do prvního utkání vstupujeme v sestavě Beny ml. na náhře, Melda na účku, na bloku Fíla s Čechlou, na smeči Jery s Tondou Beránkem a konečně na liberu nám kryje záda Beny st. Od začátku utkání se hraje překvapivě vyrovnaný volejbal. Družstvo hostů výborně brání v poli a jsou úspěšní i na bloku, kdy nejlepším blokařem je překvapivě hráč, který nedisponuje největší výškou, ba naopak. My se trápíme na útoku, a to hlavně z „handy“. První set prohráváme 22:25 a zažíváme studenou sprchu. Druhý set je celkem totožný, jako první. Mizerně bráníme a na zem nám padají balóny, které si nemůžeme dovolit nechat spadnout. Když náhodou něco „čapneme“, tak nedokážeme proměnit bodovku. Tady se opět ukazuje, že jako družstvo neumíme hrát se slabšími soupeři a naše morálka není tak silná, abychom dokázali slabší týmy převálcovat. Druhý set prohráváme jako přes kopírák 22:25. Do třetího setu vstupujeme se zlepšením ve všech činnostech a vedeme 12:10, když se však na servis dostane univerzál z týmu Ervěnic, tak nedokážeme odpovědět na jeho tvrdý servis, který do této doby často stačil během letu vymést všechny pavučiny v rozích haly. Dostáváme čtyři esa, ale nakonec otočíme. Ve vyrovnané koncovce se trápíme s útokem a nakonec prohráváme 24:26, což nikdo z nás nečekal. Zápas prohráváme 0:3. Družstvo Lokomotivy držel nad vodou pouze mladý talent Fíla, který potěšil oko diváka několika krásnými smeči do debla, bohužel se další hráči nepřidali. Takhle jsme se rozhodně rozloučit nechtěli.
Po tradičním obědě v čínské restauraci jsme nastoupili do druhého utkání. První set ukazujeme, proč se v tabulce zdržujeme na druhé pozici. Zlepšujeme útok a v poli konečně něco vezmeme, až na některé mysteriózní údery ze strany hostů. První set vyhráváme hravě 25:15. Ve druhém setu opět polevujeme, děláme mnoho nevynucených chyb a soupeř toho využívá. Ve vyrovnané koncovce prohráváme 23:25. To je něco pro trenéra Javůrka, který z našeho výkonu není moc nadšený. Dostáváme kartáč a třetí set přejedeme soupeře 25:14. I přes hladký průběh setu zde bylo k vidění pár hezkých výměn, které svojí délkou připomínaly spíše ženský volejbal. Čtvrtý set se koncentrujeme a vyhráváme 25:19. Vítězíme 3:1. Divákům se aspoň částečně odvděčujeme za jejich přízeň a děkujeme, že poctivě chodili fandit. Příští týden nás čeká poslední utkání této sezóny v Domažlicích, které rozhodně nebude patřit mezi nejjednodušší.